Tento článek se má věnovat opravdu základním radám a vědomostem o střelbě na dlouhé vzdálenosti, resp. o střelbě puškou jako takové. Je zde spousta faktorů které ovlivňují přesnost, budu se snažit zmínit alespoň ty nejvýznamnější z nich. (Pominu zde faktor druhu střeliva, o tom snad někdy jindy.) Pokud se chcete snipingu věnovat, vyzkoušejte prosím následující:

• Měli byste dokázat zasáhnou puškou s dalekohledem (max. 9x zvětšení) uspokojivě zasáhnout cíl (maketu postavy, či jiný, plošně srovnatelný terč) na vzdálenost 900 m.
• Jestliže to nedokážete, trénujte. (Tohle se údajně podařilo jednomu lovci v USA, když první ranou zasáhl terč. Nic zvláštního, vždyť to byl lovec. Ale jaký? Takový, co svou pušku a mířidla nechával seřídit jednou za rok…)

A teď už vážně:

TĚLESNÁ FYZIOLOGIE

Naše srdce pohybuje naším tělem. Nejen ve smyslu dárce života, také proto, že s každým úderem se nepatrně pohne celé naše tělo. V normálním životě pohyb neznatelný, ovšem jak významný je ve chvíli kdy ovlivňuje alespoň metrovou hlaveň? Lze si jej všimnout přes opravdu přesné dalekohledy, i průměrný lovecký 9x dalekohled stále ještě tyto změny tlumí. Samozřejmě, tlukot srdce neovlivníme, můžeme se ale naučit nezvyšovat výchylky hlavně. Je potřeba naučit se pohybovat přesně a pomalu. Vezměte si pušku s dalekohledem a pomalu, velmi pomalu změňte svoji pozici. Nespouštějte přitom mušku z cíle a sledujte výchylky záměrného kříže. Naučte se nejprve přečíst své tělo. Zjistěte ve které pozici vás puls ovlivňuje nejméně.

Další věc kterou tímto cvičením zjistíte bude, že mnohem více než tlukot srdce ovlivňuje vaše míření váš dech. Pokud nemáte alespoň průměrné zkušenosti při střelbě z pušky zjistíte, že pokud se zaměříte na pokus dýchat co nejklidněji, pohyb mířidel se ještě zvýší. Proč? Protože vaše svaly začnou umdlévat a zvyšuje se třes. Zkuste přestat dýchat - ruce jsou již skoro neudržitelné. Jaký je závěr? Nechte své tělo ať si dýchá, naučte se své pohyby předvídat.

Ve chvíli kdy se s těmito fakty smíříte a dostatečně sžijete, je načase přistoupit k procesu jejich zpomalení. I malé dítě ví, že srdce bije pomaleji v klidu než ve vypjatých, stresových situacích. Zůstaňte klidní, využívejte všechny své smysly, neupírejte se na cíl pouze zrakem. Přemýšlejte o tom pokaždé když minete, pokaždé když svůj neúspěch svedete na pušku, střelivo nebo zaměřovač.

Zůstaňte v klidu. Zejména pokud je vaším cílem velitel jednotky a máte příležitost zasáhnout i další cíle (pokud je pozice výhodná a dobře skryta, ne však více než dva výstřely z jednoho místa - technika a taktika později). U mnoha začínajících střelců se projevuje „buck fever“ (euforie). Co to je? Je to situace, za které je střelec natolik zaslepen svým úspěchem, že je schopen stisknout spoušť zcela mimoděk a vystřelit např. do vzduchu (co to udělá s osazenstvem střelnice je jasné, ještě jasnější je pohroma při skrytém ústupu). Mnoho lidí dostane „buck fever“ právě při pohledu na hemžení kolem cíle (ostrá střelba). V tu chvíli se radikálně zvyšuje tepová i dechová frekvence. To samozřejmě zmenšuje efektivní dostřel atd. Co dělat pokud dostanete „buck fever“?

• Relaxujte, uklidněte se.
• Zkuste cítit přítomnost cíle.
• Zkuste „vdechnout“ cíl.
• Snažte se dýchat rovnoměrně. Jestliže je cíl blízko, otevřete ústa - budete dýchat tišeji.
• Nepřemýšlejte nad ničím, vyčistěte si mysl. Myslete pouze na to, co musíte udělat.
• Ovládejte se, máte pouze jednu příležitost.

ÚNAVA

Ano, i svou tělesnou únavu můžete kontrolovat. Být psychicky připraven je dobré, ale pokud nemáte zdatnou fyzickou kondičku, stejně u vás dojde k třasu. Sniper nemusí být namakaná hrouda svalů ala Stallone, musí však mít svaly pevné a pružné (tak tohle zní příliš agitačně i mě). Naučte se využívat svého těla jako vzpěry své zbraně. Nesnadnější je samozřejmě střelba na břiše, resp. na levém boku, tělo velmi mírně esovitě prohnuté a nohy v přes sebe a položeny jedním kotníkem na zemi. V této pozici musíte mít volný výhled před sebe, mít zaměřovač ve výhodné pozici (vzhledem k oku) a tělo musí být pevné a zároveň dokázat rozložit zpětný ráz zbraně. Naučte se využívat gravitace - mnohdy stačí k upevnění těla, takže není zapotřebí svalů - držte vše kolmo k zemi.

Najděte si svou pozici. Jak na to? Držte paže kolmo pod pažbou (resp. chytněte zbraň).Normálně je uvolněte, vzepřete a opět uvolněte. Najděte pozici ve které vám gravitační síla pomáhá udržet ruce, nerozkývává vám je. Vaše tělo musí ležet v klidné a vyrovnané poloze. Otočte palce na nohou tak, aby směřovaly šikmo a ploše k zemi. Začnete nohama a pomalu si procházejte celé tělo až k prstům na rukou. Pokud k udržení této pozice užíváte svaly, začněte znovu, brzy byste se začali chvět.

V této pozici budete muset vydržet hodiny bez jakékoliv známky únavy, bez pohybu. Zkoušejte všechny možnosti zapření pažby v rameni. Najděte polohu ve které poslední zbytky tělesných vibrací využijete například k opětovnému nabití. Pokud si cíl žádá vaši neustálou pozornost, musíte být schopni nabít znovu s co nejmenšími známkami pohybu.

Pokud jste již tuto pozici našli, vryjte si do paměti každý detail. Zapamatujte si, jak se která vaše část v této poloze cítí, podívejte se na své ruce, lokty a na všechna místa na kterých spočívá puška vzhledem k vašemu obličeji. Cvičte „skládání“ se do této pozice, dokud to nedokážete rychle a tiše, dokud potom nebudete schopni přesně zacílit a vystřelit. Tato poloha se musí stát vaši druhou přirozeností. Jestliže nestřílíte pravidelně, raději si ji někam zapište, můžete si ji kdykoliv připomenout (nežertuji, je to rychlejší než těžce vzpomínat).

Pokud jste lovci, je samozřejmé že si nebudete neustále lehat, principy hledání výhodné pozice, ať už vkleče či vstoje opřen o strom, jsou stejné.

MÍŘENÍ A VÝHLED (POHLED) NA CÍL

Když střílíte z pušky bez dalekohledu, je důležité mít perfektně seřízené obě mířidla. Taková střelba je totiž rovnicí o čtyřech členech: vaše oko, zadní mířidlo, přední mířidlo, cíl. Vzdálenost mezi mířidly se nemění, měnit se může pouze vzdálenost vašeho oka - je potřeba eliminovat změny této vzdálenosti. Vztah mezi vaším okem a zadním mířidlem je důležitý. Ve chvíli kdy najdete správnou pozici, zapamatujte si postavení nosu a závěru, popřípadě spouště. Pokaždé než začnete mířit, dejte nos na to samé místo. Tohle vám pomůže získat konzistentní pohled na cíl.

Pokud již používáte dalekohled, je také důležité zapamatovat si tuhle pozici. V šeru, pokud vaše oči nebudou přesně přichystány, ztratíte spoustu času „naháněním“ cíle do hledáčku a ztratíte mnoho z výhledu. Samozřejmě, to samé se přihodí i za přílišného světla. Každý, kdo už někdy měl co do činění s dalekohledem ví, že pokud nebude mít oči správně „nastaveny“ uvidí v dalekohledu při okrajích „černé místa“, popřípadě ztmavne celý obraz… Musíte vědět, jaká je správná pozice očí ještě předtím než se skrz dalekohled podíváte, musíte si být jisti že ten pohled už cíl jen přiblíží.

DÝCHÁNÍ

Jak již bylo řečeno, pokud nebudete dýchat, budete se třást. Tohle je správný způsob dýchání, vyzkoušejte si ho:

• Nadechněte se.
• Vydechněte.
• Všimněte si, že když vydechujete, v určitém bodě nemáte potřebu ani vydechovat dále, ani se znovu nadechnout.
• Zkuste to znovu. Tentokrát, až se dostanete k tomu místu, přestaňte na jednu nebo dvě vteřiny dýchat.

Tohle je ta perioda ve které můžete střílet. Ve chvíli kdy jste schopni klidně stisknout spoušť, musíte ještě ale synchronizovat s dýcháním i tlukot srdce, pohled přes zaměřovač a stisk spouště. Všimněte si, pokud se nadechujete, hlaveň klesá, pokud vydechujete, stoupá. Když se vám zvětší hrudník, vysune se rameno ruky která drží pušku a nehýbe se, tedy rameno skrze pažbu pohne hlavní. Opravdu je potřeba načasovat výstřel někam mezi ono stoupání a klesání, tak, aby cíl byl stoprocentně uprostřed kříže.

ZMÁČKNUTÍ SPOUŠTĚ

Podívejte se na svůj prst. Ohněte ho, jako byste ho měli na spoušti. Teď tu pomyslnou spoušť zmáčkněte. Všimněte si že prst nikdy nejde přímo zpět. Jeho pohyb je vždy do strany a zpět. Nehledě na to jak chytíte spoušť, vždycky budete z boku působit silou na spoušť. A co myslíte, že to udělá s hlavní?

Jestliže jste praváci, hlaveň se pohne doprava, protože tlačíte tu část pušky za svým předloktím doleva. Místo na vašem prstě, jehož trajektorie se při stisku spouště podobá přímce, je opravdu velice malé. Na spoušť musíte položit pouhý konec (koneček) prstu. Samozřejmě že nebudete používat nehet, či kousek toho měkkého místa pod nehtem! Pokaždé, než stisknete spoušť, připomeňte si to a zkuste nevyvíjet na spoušť žádný boční tlak. Když tlačíte na spoušť, používejte rovnoměrně se zvyšujícího tlaku než zbraň vystřelí. Výstřel je vždy překvapující, faktor jeho překvapivosti se dá snížit (např. zjištěním „mrtvého bodu“ spouště, kdy zbraň ještě nestřílí, při sebemenším tlaku však již ano). Pokud se nenaučíte výstřel předvídat a vždy překvapením ucuknete, nikdy nebudete střílet dobře.

Největší chyba, které se nováčci dopouštějí je, že si vezmou „hlasitou“ a příliš „kopající“ pušku a žádnou ochranu sluchu. Proč? Nejenže výstřel může poškodit váš sluch, tu protivnou, ohlušující ránu si mnozí spojí i se zpětným rázem. Pro vaši mysl pak hluk a zpětný ráz budou jedno a to samé - nepříjemná událost. Ve chvíli kdy oddělíte hluk od trhnutí, podaří se vám lépe předejít škubnutí sebou před, při a po výstřelu. Až si uvědomíte, že zpětný ráz není až tak špatný, že už vás nezraňuje ani nepřekvapuje jeho síla, máte více prostoru pro zaměření se na cíl, dýchání a stisk spouště.

7,56 mm Win. opravdu tvrdě kope. Je to něco, na co si musíte zvyknout. Mnoho „expertů“ doporučuje lidem se slabší tělesnou stavbou používat lehčích zbraní. Ráže s tím nemá však co dělat. Důkaz? Carlos Hathcock, 75 kg, zastřelil všech svých 93 potvrzených cílů 7,62 mm a poté ještě vyhrál v roce 1965 wimbledonský pohár s 7,56 mm Winchester Magnum.

SHRNUTÍ

• Pevná, pohodlná pozice těla
• Dech
• Výhled na cíl
• Stisk

LET STŘELY

Balistika bude vysvětlena v kapitole tomu určené, teď jen zmíním pár základů. Ve chvíli, kdy náboj opouští hlaveň, začíná padat. Nenechte se vyvést z klidu, pokud uslyšíte nějaké lidi mluvit o tom, jak ty jejich (střely) stoupají mezi 100 - 150 m. Pro tyhle lidi opravdu neplatí jiné fyzikální zákony, pouze nerozlišují mezi linií dohledu (LOS - angl. Line Of Sight) a trajektorií střely (BP - angl. Bullet Path).

LOS je přímá a rovná, v tomto případě záleží na nastavení mířidel. Jestliže jsou mířidla nastavena na nulové výšce a projektil vždy klesá, pak jediný způsob jak dosáhnout protnutí těchto dvou linií je upravením LOS. To je ten případ, se kterým při střelbě počítáme. Jestliže je zadní mířidlo výše než LOS (M-16), potom BP opravdu překříží LOS. Ve skutečnosti BP překříží LOS dvakrát. Projektil rovnoměrně padá dokud nedosáhne opět úrovně LOS (bohužel nemám možnost naskenovat obrázek, pokud by však někdo z vás měl, neváhejte přispět).

• Mezi mířidly a prvním průnikem je projektil pod LOS.
• BP kříží LOS, po prvním průniku je projektil nad LOS.
• Projektil i nadále padá a opět překříží LOS.

Bod, ve kterém se tyto dvě dráhy poprvé kříží se nazývá „battle sight zero“ (převzato z US Army) - jestliže jsou mířidla M-16 „vynulovány“ při 25 m, budou taky „vynulovány“ při 250 m, kdy se dráhy opět překříží. To znamená, že do vzdálenosti pod 25 m bude zbraň střílet níž, mezi 25 až 250 m bude střílet výš a po 250 m bude opět střílet nízko. Toto tito lidé považují za stoupání střely. Mají prostě jinak nastaveny mířidla.

Není také tak úplně pravdou co jsem psal, tedy to, že projektil klesá konstantně. V podstatě ve chvíli, kdy opustí hlaveň, stane se otrokem gravitace a nejenže klesá, je také tažen dál. Čím déle kulka letí, tím déle je vystavena působení této síly. Ve chvíli kdy střela opouští hlaveň, má značnou rychlost. Třicet procent svého efektivního dostřelu dosáhne velmi rychle - vzhledem k této rychlosti je účinek gravitace v této chvíli. Naopak, ona „tažná“ síla kterou na ni gravitace působí je vysoká. Jak letí střela dál, tyhle dva účinky si pomalu vyměňují místa. Ve chvíli kdy dosáhne šedesáti procent svého efektivního dostřelu, je již gravitační síla tak velká, že střela začíná klesat rychleji a rychleji (tohle by ovšem mělo být pojednáno v kapitole o „aplikované“ balistice…

frysh